Na Mallorce mě vždycky něco překvapí, ale tentokrát si pro nás místní průvodkyně Gina připravila opravdu mimořádné překvapení! Z běžného výletu se díky tomu stal skvělý zážitek!
Vesnička Deià zasazená mezi pohoří Serra de Tramuntana a Středozemní moře.
Na programu dne byla prohlídka starobylé vesničky Deià. Vesnička sama o sobě je úchvatná. Nachází se na severní straně ostrova, nedaleko městečka Valldemossa, na kopci s překrásnými výhledy na Středozemní moře a pomerančovníkové a olivové háje na horských úbočích. (Omlouvám se za ty zdrobněliny, ale nelze jinak, tady na Mallorce je všechno takové menší, prostě tu jsou jen vesničky, maximálně městečka, nic většího tu kromě hlavního města Palmy nenajdete).
Úchvatnou vesničku proslavili především umělci, kteří tu žili a tvořili. Hlavně během první světové války zde našli útočiště angličtí a američtí spisovatelé, básníci, malíři a další umělci. Jednou z nejznámějších osobností, které se zde usadily, byl anglický spisovatel Robert Graves. Určitě znáte jedno z jeho nejslavnějších děl, román Já, Claudius, který spisovatel napsal údajně proto, aby mohl financovat stavbu svého domu právě zde v Deià.
Vesničku protíná jedna hlavní silnice, spíš silnička, kterou je v sezóně opravdu náročné projet, natož zde zastavit. Ale nám se to díky šikovnému místnímu řidiči podařilo. Prošli jsme si starobylé klikaté uličky lemované kamennými domky s prastarými olivovníky doslova vrostlými do kamenných zídek a omamně vonícími oleandry. Vyšplhali jsme na kopec, lépe řečeno kopeček, kde na nejvyšším místě stojí farní kostelík svatého Jana Křtitele a malý hřbitůvek, na kterém je pohřbena řada slavných místních rodáků a umělců, kteří zde žili. Leží v nejvyšším bodě vesničky, takže je z něj nejkrásnější výhled a dojít až sem rozhodně stojí za to!
Manžel průvodkyně Giny a sochař v jedné osobě nás pozval do svého království – do ateliéru, který se nachází v luxusním hotelu ve vesničce Deià.
Během prohlídky jsme zažili nečekanou „kulturní vložku“. Gina nás vzala na návštěvu za svým manželem, sochařem, který pracuje v luxusním hotelu právě v této romantické vesničce. A výlet byl obohacen o exkurzi do světa umění!
Mistr sochař nás pozval do svého ateliéru, ukázal nám své práce a vysvětlil techniku výroby bronzových soch, která není vůbec jednoduchá. Jedná se o složitý a zdlouhavý proces, kdy postupně vzniká několik forem z různých materiálů, například z vosku nebo ze žáruvzdorné keramiky. Poslední forma je dutá, do ní se nalije bronz a tak teprve vznikne socha, která se ještě následně musí vyleštit a vyhladit. Dozvěděli jsme se, že bronz je úžasný materiál, který může být lesklý, ale může mít i patinu, může vypadat jako dřevo, kámen, kov, prostě je to materiál mnoha tváří. To jsme si mohli prohlédnout na vlastní oči v podobě nejrůznějších mistrových soch.
Návštěvou mistrova ateliéru to ale ještě zdaleka nekončilo. Vzal nás i na prohlídku interiéru hotelu a do vyhlášené hotelové kavárny Café Miró.
Areál hotelu byla původně stará místní usedlost, kde se mniši věnovali výrobě olivového oleje. Hotel byl krásně opraven a citlivě zrekonstruován, ale celkový ráz a historický charakter zůstal zachován, navíc je zde vystavena spousta předmětů z dob, kdy dům ještě sloužil původnímu účelu. Takže jsme mohli obdivovat například speciální žebřík, se kterým se sklízejí olivy, nebo zásobníky na vyrobený olej zabudované přímo ve zdech domu.
Pak nás vzal mistr sochař na prohlídku do hotelové kavárny „Café Miró“. Ta se pyšní úžasnou kolekcí obrazů významného katalánského umělce Joana Miróa, který zde na Mallorce trávil velkou část svého života. Protože Mallorca je malý ostrov, kde se téměř každý s každým zná, nepřekvapilo mě, že se pan sochař přátelí s Miróovým vnukem, který dosud na Mallorce žije, a možná díky tomu se mu podařilo vytvořit nádhernou sbírku Miróových obrazů, celkem je jich 34 a jsou umístěny tak, aby to nevypadalo jako v nějaké neosobní galerii, ale jako v obývacím pokoji se soukromou sbírkou obrazů. Pan sochař je velkým Miróovým obdivovatelem a znalcem, takže jsme k jednotlivým obrazům dostali i podrobný výklad o mistrových technikách a způsobech tvorby. Bylo to velice zajímavé a poutavé vyprávění.
Zátiší s dotekem mistrovy tvorby: Kromě obrazů jsme si mohli prohlédnout třeba i hotelový snídaňový servis vytvořený podle návrhu Joana Miróa.
Po prohlídce interiéru hotelu jsme se přesunuli do hotelových zahrad. Ty jsou samy o sobě nádherné, v této roční době tu vše bujně kvete, nabízejí se dechberoucí výhledy na vesničku a její okolí, a kromě toho, jako třešnička na dortu je zde výstava soch pod otevřeným nebem. Mistr nám ukázal jednak své práce, díla svých studentů a také některé Miróovy sochy, u kterých nám vysvětlil přesný postup, jak konkrétní dílo vznikalo, jak Miró zabořil prsty do polotuhé beztvaré hmoty a jen tak holýma rukama tvořil a dával hmotě tvar a podobu uměleckého díla. Tak jednoduché a přitom tak geniální!
V zahradách hotelu, obklopeni všudypřítomnou zelení, kamennými zídkami, úžasnými výhledy a Miróovými sochami.
Zastávka v mallorské vesničce Deià byla nezapomenutelným zážitkem, všichni jsme si to moc užili, vyprávění mistra sochaře bylo velice poutavé a poučné a setkání s díly pana Miróa takto „v reálu“, ne jen v neosobním muzeu, bylo naprosto fantastické! Mallorca nezklamala a dostála své pověsti ostrova umělců!
Článek vznikl při mém zájezdu na Mallorcu s mojí oblíbenou cestovkou RADYNACESTU.CZ.
Na mé další zájezdy na Mallorcu s CK RADY NA CESTU se můžete podívat v záložce MOJE ZÁJEZDY nebo přímo na webových stránkách cestovky ZDE.
Pokud se rozhodnete cestovat na vlastní pěst, ubytování na Mallorce si můžete objednat pohodlně přes internet, já mám dobré zkušenosti s www.booking.com.
Článek byl publikován 1. 8. 2021 na stránkách CK Radynacestu.cz https://www.radynacestu.cz/magazin/mallorka-deia/